František Pecháček

Strahovským stadionem zní tóny Sukova pochodu V nový život a Branou borců vstupuje na 30 tisíc sokolů. Začíná nejpůsobivější okamžik X. všesokolského sletu – a možná celé historie sokolského hnutí – sletová skladba „Přísaha republice“. Její autor, František Pecháček, byl mužem naplňujícím celým svým životem sokolské ideály.

Narodil se 15. února 1896 v Záhornici u Městce Králové. Většinu mládí ale strávil v Nové Pace, kde v místním Sokole vynikal nejprve jako cvičenec na nářadí a později i jako úspěšný cvičitel dorostu i mužů. Po 1. světové válce vstoupil do československé armády, stal se poddůstojníkem a vedl školu pro výcvik tělesné zdatnosti armády. Současně byl i cvičitelem karlínského Sokola. Stal se členem závodního družstva Československé obce sokolské, s nímž dosáhl řady mezinárodních úspěchů. Po odchodu z armády se stal záhy cvičitelem a později i vedoucím stálých škol obce sokolské v Tyršově domě. Po okupaci českých zemí bezezbytku naplnil závěrečná slova jeho „Přísahy republice“: „Stojíme pevně, připraveni s novou silou za lepší příští své drahé vlasti i bojovat.“ Manželé Pecháčkovi skutečně bojovali. František se stal členem ilegální sokolské organizace Jindra, v níž zastával funkci zemského velitele pro Čechy. Podílel se na ukrývání parašutistů z Velké Británie i na přípravách atentátu na Heydricha. Po zatčení statečně odolával mučení. Jeho manželka Emílie byla zavražděna 26. ledna 1943 v Mauthausenu. František Pecháček zemřel na stejném místě 3. února 1944.

Text projevu starosty T. J. Sokol Praha – Královské Vinohrady, br. Jana B. Uhlíře, při příležitosti odhalení pomníku br. Františka Pecháčka v obci Záhornice dne 27. června 2018.